Poškozená naivita 2

31. července 2009 v 13:42 | Neki-chan |  Naruto povidky
A konečně tu je další díl poškozené naivity...vše se mění a Deidara to nezvládá...pozná někdo co se stalo mezi ním a Sasorim a co teprve Deidarova naivita??Najde někoho kdo bude mít pochopení...Další díl Poškozené naivity právě teď

Šli tiše lesem.Sasori šel ve předu a Deidara několik kroků za ním.Vzpomínal na události několika posledních hodin.

Sasori z něj vystoupil a začal si uvědomovat, co právě provedl.,,Deidaro, promiň je mi to líto…já, já nechtěl."Snažil se své chování odůvodnit Sasori.,,Ne, dana, to co jste udělal bylo…prostě vám to neodpustím.Měl jsem vás rád, možná jsem vás i miloval, ale to vše zaniklo právě teď.Nebudeme už o tom mluvit."říkal naprosto bez emocí Deidara.,,Jediné, co nás teď spojuje jsou mise a akatsuki organizace."Poté opustil jeskyni.,,Ale Deidaro, já tě miluji.",,Tohle není láska Sasori."Nikdo se pak nad tím už nepozastavil.

Do očí se mu vedraly slzy.Zahnal je a pokračoval v chůzi.Za kopcem se konečně tyčil jejich cíl cesty, jenž znamenal pro Deidaru osvobození a možnost si vše v klidu probrat.Když otvíral dveře vedoucí do sídla do duše se mu začínal navracet klid, ale zároveň se zrodil strach, že někdo pozná co se stalo.Vstoupili do šera chodby a krok za krokem jako by je přitahoval magnet ,se vydali ke dveřím jejich šéfíka-jak ho s oblibou nazývali-aby podali hlášení z mise.
Stáli v rozlehlé místnosti a zrzavovlasý muž s mnoha pirsingi v obličeji poslouchal, každé jejich slovo a vše si pečlivě zapisoval jako čísla lotérie, kterou má šanci vyhrát.Vlastně skoro celou dobu mluvil Sasori, Deidara odpověděl pouze tehdy, zeptal-li se ho na něco.Byli v polovině hlášení, když do dveří vtrhl černovlasý muž a ladnou chůzí podobající se nebezpečné šelmě přešel ke stolu a položil na ně nějaké papíry.Poté se postavil ke dveřím a k Deidarově smůle tam zůstal stát a naslouchal jejich hlášení a hypnotizoval pohledem jeho záda.Deidarovi to bylo sice nepříjemné, ale nemohl nic dělat.Zbytek hlášení se nějak obešel bez jeho mysli, která byla evidentně mimo a oba byli propuštěni do života chvilkového lenošení a odpočinku.,,Deidaro, chtěl bys se ti ještě jednou omluvit.Já nevím co se to se mnou stalo, ale já ti nechtěl ublížit, prosím, můžeme začít od začátku…",,Ne, dana."přerušil jeho slova Deidara.,,To co jste udělal mi ublížilo.Já nedokážu jen tak začít od znova.Možná , že vám časem odpustím, ale teď to nedokážu.Doufám, že to bylo naposledy co jsme tohle museli řešit."Tímto prohlášením skončil a odešel do svého pokoje, kde hlasitě bouchl dveřmi.Sasori se taky odklidil, ale do jídelny, protože se mu začal hlásit žaludek.Ani jeden z nich si nevšiml, že je někdo sleduje pohledem plným zvědavosti.
Deidara se za dveřmi sesul k zemi.Nedokázal zastavit slzy jenž mu stékaly po tvářích a dopadaly na zem, kde se vsákly do koberce.S námahou se dostal do postele, kde nekonečně dlouho nechával slané kapky vody dopadat na polštář, než usnul spánkem beze snů, jenž mu na chvíli pomohl od bolesti srdce. Po chvíli se otevřely dveře jeho pokoje a dovnitř vešel černovlasý muž známý pod jménem Itachi Uchiha.Itachi slyšel Deidarův a Sasoriho rozhovor a chtěl zjistit co se stalo.Chtěl si popovídat o tom s Deidarou, protože Sasoriho moc v lásce neměl, ale jakmile chtěl zaklepat, uslyšel zpoza dveří žalostný pláč, jenž se mu zaryl do srdce jako tisíce kunaiů a jehel.Váhal jestli vejít nebo počkat, ale rozhodl se pro druhou možnost, protože pak by mu to Deidara nemusel říci.
Pláč ustal a on se odvážil vejít do pokoje nejmladšího a zároveň nejrostomilejšího z členů organizace akatsuki.Našel ho spícího na posteli.Zavřel dveře, zamkl je pro případ, kdyby sem chtěl někdo vejít a sedl si na kraj postele.Rozhodl se vyčkat až se zavřené oči Deidary otevřou a navrátí tak jeho mysl zpět do reality.
Seděl tam už několik hodin a pozoroval spící tvář svého kolegy.To že ho přitahoval, si připustil už dávno, ale teď si byl jistý že byl do něj zamilovaný. Byl by mu o tom řekl dříve, ale nebyl si jistý jestli nechodí se Sasorim.Vlastně už když se u nich ten blonďáček objevil, věděl že se do něj zamiloval a také potají doufal, že ho dostane na starost i když byl s Kisamem.Jenže pak odešel Orochimaru a Sasori tak zůstal bez partnera, takže bylo více než-li jasné, že jeho nynějším partnerem bude Deidara.
Světlovlasý mladík se zavrtěl a do očí mu spadl pramen vlasů.Itachi neodolal a dal mu jej za ucho.V tu chvíli se Deidarova víčka zachvěla a následně otevřela.,,Itachi, co tu děláš?"zeptal se ještě rozespalým hlasem.,,Chci se tě na něco zeptat."odpověděl Itachi popravdě, ale vůbec se nenamáhal pustit pramen světlých vlasů.,,Slyšel jsem váš rozhovor se Sasorim.Co se stalo?"naklonil se ještě o kousek blíž k té nádherné tváři, přes kterou bez varování přelétl stín bolesti a smutku.,,No…on…já…to bys nepochopil, Itachi."odvětil blonďáček.,,Vím, že ti ublížil, ale nevím jak.Tak mi to řekni.Mi věřit můžeš."přemlouval ho Itachi nadále.,,Fajn když to chceš vědět.Znásilnil mě.Znásilnil mě a říkal, že mě miluje.Já…já už dál nemůžu…nechte mě žít…"rozvzlykal se.Začal se trochu dusit.Itachi stál překvapený.Nikdy nevěřil, že by byl toho Sasori schopen.Pak ale zavrtěl hlavou a Deidaru objal.,,Ššš, to bude dobrý.Jen se vybreč.Uleví se ti."šeptal mu Itachi.Deidara se mu stulil do náruče a nechal si šeptat slova útěchy, kterým ale tentokráte naprosto věřil.Bolest jeho srdce pomalu ustávala a byla nahrazena nesmírným štěstím a pocitem opravdového bezpečí.Jediný důvod proč Sasoriho nemiloval byl ten, který je známý každému.Miloval někoho jiného.A to toho muže jenž zobrazoval nádheru všech kočkovitých šelem s havraními vlasy.Zamiloval se jak puberťačka a to do Itachiho.
Ještě dlouhou chvíli se nechal Itachim objímat.,,Proč mě vůbec objímáš?"zeptal se Deidara na otázku, která se mu zaryla do mysli.,,Mám proto dobrý důvod."řekl Itachi a podíval se na něj.,,Takže ti to Pein nařídil co??"zeptal se Deidara smutným hlasem.Itachi se na něj podíval.,,Ne jednám jen ze své vlastní vůle."opáčil Itachi hlasem, který říkal pouze pravdu.,,A jaký je tedy důvod."zeptal se opatrně Deidara.,,Radši ti to ukážu…"řekl tajemně Itachi a pak…spojil jejich rty ve vášnivém polibku.Deidara byl zpočátku překvapen jako kotě, které poprvé spadlo do vody, ale za chvíli se nechal líbat a dokonce se i zapojil.,,Miluji tě už od první chvíle co jsem tě uviděl a mrzí mne co se ti stalo.",,To je dobrý.S tebou je mi dobře.Taky tě miluji od první chvíle."zašeptal Deidara a opět spojil jejich rty.Líbali se dlouho a Itachi pomalu rozepnul Deidarovi plášť, ale zarazil se.,,Nevadí?Mám pokračovat?"zeptal se starostlivým hlasem.,,Nevadí.Tobě bych dovolil cokoliv, věřím ti."zašeptal mu roztouženě Deidara.Itachi mu plášť sundal a chtěl pokračovat i tílkem pod kterým od jisté doby neměl síťované triko, ale v tu chvíli někdo rozrazil dveře, nehledě na to, že byly zamčené.,,Co to.."začala postava ve dveří.Pak jen po obou hodil kunai a snažil se dostat Deidaru.Itachi nezvaného útočníka přirazil ke zdi.Strhl mu šátek z obličeje a poznal tu osobu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 terkic terkic | Web | 31. července 2009 v 18:08 | Reagovat

jéé to je velice zajímavý:) rychle pokračování:) a jsem ráda že miluje Itachiho:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama