Deník part 1 a možná poslední

23. července 2009 v 21:37 | Neki-chan |  Darren Povidky
Tááák taková blbost co jsme vymysleli s Kitsune-chan, ale ani jednu to moc nebaví.Tak to je můj první a možná(jak budete chtít)poslední díl...Jinak je tam použita moje bývalá přezdívka Stray

Tak ani newm kde začít...Ták co takhle:

Jako obvykle jsem ráno vstala a nedbala volání rodičů, kteří se mě snažili donutit sníst nějaký vařený blivajz ,který navařila moje mladší sestra ,,Woni"(tak ji teda říkají rodiče, správně je to Wonie od slova Won vyhrát),kterou nenávidím.Milují ji víc než mě a jednou se ji zadrhla tříska a každý kolem ní skákal a když jsem málem spadla do rozvodněné vody(já tam spadla, ale nikdo o tom neví,kromě mé nej kamí)tak mi jenom vynadali.

Vyletěla jsem z Hospody, kterou vlastní mí rodiče a letěla jsem za mou nej kamí Kitsune.Dorazila jsem k ní do hotelu, kteří vlastnili její rodiče...Tehdy jsem ale netušila, že se náš sen o stopování změní v realitu.


Pozdravili jsme se a okamžitě zapluli do hotelové jídelny a nasnídali jsme se.Kitsu se chovala nějak divně.Když jsem se ji zeptala co se děje, pustila se do vysvětlování.


Prý se k nim v noci ubytovali nějací bledí lidé a měli zvláštní pohled.Ráno ani nevyšli ven a mají zatažené rolety.Během chvilky jsme se probírali několika knihami o upírech a našli jsme to co jsme hledali.Přišli jsme na to jak je poznat...Díki jizvám na bříšcích prstů.

***
Pozdě odpoledne vyšel jeden z nich ven na slunce a mne okamžitě napadlo, že je to poloupír.
Sledovali jsme ho a pak ho dokonce oslovili, jako jestli je tu nový a jestli nechce nějak pomoc a potřásli s ním rukou a...Měl ty jizvy!!!!


Mno a pak se vše nějak zvrtlo...Kitsu a já jsme se zdejchli z domu a stopovali je několik dní ,ale já pak musela odjet k babině na venkov(miluje Wonii a na mě si ani nevzpomene).Když jsem to Kitsu říkala byla smutná, ale řekla že je bude pozorovat dál a já BLBÁ souhlasila.To se mi vymstilo..
***
Když jsem se vrátila, zjistila jsem, že Kitsu zemřela při požáru v lese...ihned jsem věděla,že to není pravda.Nikdy ji oheň neublížil i když do něj skočila a mi nic zase neudělala voda(umím pod ní i dýchat).Navíc máme každá šestý smysl a to ten, že poznáme, jestki je ta druhá zraněná a jestli žije či ne...a vím že se s Kitsu něco stalo ,ale zraněná ani mrtvá není!

Proto jsem nahrála mou smrt v rozvodněné řece a pád vodopádem.

***
Několik dní jsem se plahočila městy, vesnicemi a lesy, když tu jsem narazila na divnou partičku s rudýma očima ,červenýma vlasama a nachovou pokožkou.Bála jsem se, ale měla jsem pocit,který mi říkal že něco je na nich podobného s těmi upíry.

Sledovala jsem je několik hodin, ale pak jsem se pohla a zlomila větvičku...To NE!!!Okamžitě zpozorněli a začli mě hledat.Našli mě snadno, ale já se rozběhla a snažila se utéct, ale oni byli rychlí a dohonili mě celkem snadno.Srazili na zem a svázali.

Hádali se co se mnou udělají a pak se mě zeptali, co tu dělám a já jim krátce řekla o mé příhodě a o tom jak hledám mou kamarádku.Když se zeptali jak vypadala ukázala jsem jim fotku z medajlónku, který má i ona, ale s mojí fotkou a já s její.Ihned mi řekli ,že z mojí kamarádky udělali upíři poloupíra a že má zvláštní moc a že ji narostli liščí uši a ocas hned po zasvěcení a že je to taky polodémón ,který ovládá oheň.

Hned mi to došlo a já přišla na to ,že jsem taky polodémon, akoráte ovládající vodu.Představili se mi jako vampíři a řekli, že ze mě udělají taky polovampíra a hned mi vše vysvětlili i to, že zabíjí lidi, ale já jako polodémon nemůžu ji(té krve)vypít tolik, jinak by mě to zranilo než posilnilo a tak vypiju jen tolik, kolik potřebuji a zbytek už dodělají oni...A pak se zeptali, jestli se jim chci stát a já řekla že jo...od lidí jsem vždycky měla daleko s Kitsu a zde mě přijmou jaká jsem a tak mě zasvětil krví Gannen(jeden z těch vampýrů, ale ostatní ho brali jako vůdce) a taky mi bude učitelem.


Zasvěcení bolelo, ale jakmile bylo po něm, mé vlasy zůstaly pořád mořsky modré ,ale oči se mi když jsem se naštvala nebo hledala hrozbu a nebo útočila se mi změnili na rudo, ale jinak byly pořád modré stejného odstínu jako vlasy, ale ještě se něco změnilo...narostli mi černé kočičí uši a téže barvy ocas.


Začala jsem ovládat vodu a lépe vidět ve tmě.Dali mi nové oblečení...černé dlouhé rukavice bez prstů zakončené modtým řemínkem u loktu, modré delší úplé ričko s obrázkem kočky a dlouhé legíny černé barvy ,vyšší modré boty opět zakončené černým řemínkem a kolem pasu černý elastický pásek...Kolem krku jsem měla místo medailonu rolničku a medajlom jsem si připevnila k tomu pásku a vykročili jsme na menší základnu poblíž upíří hory(místa, kde se jednou za 12 let scházejí všichni upíři) a předtím jsme šli lovit a já se poprvé napila krve,krve zločince odsouzeného k smrti.Bylo to hořké, ale cítila jsem se plná energie a Gannen mě učil.


Ihned jsem mezi ně zapadla ,ale jeden vampýr jménem Glalda se mi nelíbíl a furt jsem ho štvala a na něm jsem nacvičovala schopnost používat vodu...a občas jsem se učila zacházet se zbraněmi.Vybrala jsem si nádherný meč a vrhací meče(nebo-li Kunaie)a těmi jsem občas schválně minula cíl a většinou jen o pár centimetrů minula Glaldu...Ten mě pak honil, ale já se nenechala chytit a díky démoním a vampířím schopnostem jsem mu unikla...
***
Stále jsem myslela na Kitsu.Jednou jsem se šla projít a ...našla kotě kočky divoké,ale stříbrno zrzavé barvy ve spárech medvěda.Zabila jsem ho po dlouhém boji a vzala to kotě a šla zpět do tábora.

Když jsem tam došla ,Gannen se ihned zhrozil kde jsem byla atd., ale pak si všiml krve a zeptal se co se stalo...a já mu vše řekla.Pomohl mi ošetřit kotě a já ho pustila, ale ona se nechtěla vzdálit a já jsem Gannena přesvědšila ,že se o něj postarám a on měě nechal, protože věděl, že chybí Kitsu...A tak se do mého života vnořila Yume, naděje na mé štěstí...


Došli jsme na základnu a já se poznala s ostatními a Yume si každý zamiloval až na Glaldu a tomu jsem nikdy nedala pokoj...

Toť vše pak zase napíšu....Stray
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama